Miluji jaro. Je to mé nejoblíbenější roční období. Možná s tím má co dělat fakt, že jsem narozená v první jarní den. Nebo zkrátka jen to, že po dlouhém zimním spánku se všechno probouzí a rodí, a na světě je krásně. To, co bylo doteď šedivé a smutné, se halí do nejrůznějších barev, a já mám při pohledu na rozkvetlé stromy a žluté pampelišky v trávě pocit naděje, že ať procházíme jakoukoliv krizí nebo nepřízní osudu, vše má řešení. A když mě hřejí první jarní sluneční paprsky, vzpomenu si na krále Šalamouna. Tennosil prsten, jenž měl na vnitřní straně vyrytý nápis a když krále Šalamouna potkalo neštěstí nebo narazil na neřešitelný problém, otočil prsten a přečetl si slova tam ukrytá: „Itohle přejde.“ Kéž bychom všichni měli takový prsten… Ale možná stačí jen vyhlédnout z okna a zjistíme, že nám příroda připravila vzpruhu ještě větší.
Pro Medlov je tento rok zimní spánek o něco delší, a ne a ne se z něj probudit. Proč taky, když nemá koho přivítat, nemá komu poskytnout místo pro odpočinek nebo pro práci a koho pohostit. Příroda ale na nás lidi nečeká. Pokračuje ve svém přirozeném rytmu a tak je vše kolem Medlova svěží a nové, zelené a žluté a růžové a bílé. A vše kolem čeká na to,až se někdo bude radovat z toho, co je pro něj připraveno. A my se radujeme. Ohříváme se na sluníčku, válíme se v trávě, čicháme k rozkvetlým stromům, trháme sedmikrásky, máčíme si nohy v Medlovském rybníku a večer pozorujeme hvězdy na obloze. A Medlov na nás při tom všem shlíží jako na děti, které někdo po dlouhé době strávené nad domácími úkoly pustil ven si hrát.
Jestli si tedy nechcete nechat utéct jaro mezi prsty a prahnete po tichu a přírodě, navštivte nás na Medlově. Medlov vás nepřivítá uvnitř, zato vás moc rád přivítá ve svém parku a bude s vámi sdílet všechno krásné. A pak vás vypustí zpět do běžného života odpočinuté, spokojené a s vědomím, že „i tohle přejde“.
Těšíme se na vás.
